Bohužel. Podle posledních výzkumů vědců z Pensylvánie je z dlouhodobého hlediska výhodnější používat na běh boty se zvýšenou patou a výraznějším tlumením. Oproti bosému nebo minimalistického běhu, který vychází lépe z hlediska krátkodobějších studií, se ukazuje, že podíváme-li se na efekt na organismus z dlouhodobého pohledu (5-7 let) je situace jiná. Běh v botách se silnější podrážkou pozitivně ovlivňuje životnost kloubů, zachovává elasticitu šlach a zdá se že má i pozitivní vliv na trávení bílého pečiva.
Zní to jako blbost?
Taky je. ..i když možná.. kdo ví?
Když vynecháme to „trávení bílého pečiva“, které i méně znalého čtenáře uvede v pochybnost, a posunuli bychom se o pár let zpátky, divil by se málokdo. Možná nikdo. Ta standardní běžecká bota a její vzhled naducaného toastu je tak hluboko zakódovaná v naší mysli, že to bude ještě dlouho trvat, než se změní. A doporučovali je lékaři a ortopedové (a doporučují dál). A existují studie, které nacházejí opdostatnění pro běh s tlustou podrážkou, běh přes patu…
A pak si někdo vzpomene, že se běh bez bot používá po desetiletí jako trénink běžecké formy. A někdo si bosým během vyléčí bolesti zad.. A nějaký profesor začne zkoumat jestli ono to náhodou není naopak a neměli bychom běhat spíš tak jako naši předkové (připustíme-li, že můžeme zjistit, jak běhali naši předkové). A vyjde o tom kniha. Najednou se celá situace začíná otáčet o 180 stupňů. Bosá noha vypadá jako revoluční objev. Lidé hormadně odhazují škrpály.
Nebo se můžeme podívat na talíř. Vyrostl jsem v době, kdy tučné jídlo bylo sice vlastně všude, ale bylo považováno za něco nezdravého. Maso ano, ale libové. A z ničeho nic se situace otáčí. Lidé začínají jíst jen tuky, eliminují sacharidy a s trochou fantazie přikrášlí obraz života svého paleolitického předchůdce a ejhle! Je tu Paleo-dieta. Několik lidí se za pomoci palea zbaví táhlých zdravotních problémů, přidá se fakt, že je to cesta k snadnému hubnutí a na světě je nový fenomén. Lidé odhazují rohlíky, hromadně nakupují slaninu a máslo.
Nebo moje oblíbená historka od Jiřiny Šiklové, která vyprávěla, že v době, kdy přivedla na svět své děti, bylo kojení považováno za nezdravé a pro děti škodlivější, než umělá strava. Vědecky podloženo! A matky pod tlakem okolí nezačaly kojit a přicházely o mléko. Z dnešního pohledu: absurdní!
Nebo globální oteplování. Tedy, podle posledních výzkumů údajně spíš globální ochlazování. Nebo ne?
A můžeme jít dál. A vydat se snad kterýmkoli směrem lidské činnosti.
Periodicky popíráme předešlé názory, abychom se k nim posléze vraceli. Točíme se v kruzích.
A přitom se nedokážu zbavit pocitu, že od dětství se celý svět kolem mě tváří jako ten „vyspělý“, pokrokový, chytrý. Máme vědu, která nám dodává poznatky, díky kterým jsme zdraví, silní, prosperujeme.. A někdy se z hliníku vyrábí všechno nádobí, protože to je výdobytek moderní doby a o chvíli později je jedovatý. A plátek mletého masa v housce v rychlém občerstvení je vyroben podle nepřísnějších kritérií, stanovených dle vědeckých poznatků o nezávadnosti, množství živin atd.. ale s masem má pramálo společného a je vlastně to nejhorší, co můžeme sníst. Tedy ovšem do té doby, než zjistíme, že je hamburger zdravější než mrkev. Atd atd.
Nevíme nic.
Ale pouze do doby, než se zjistí, že víme všechno.
A pak zas nic.
A tak dále.
A s tím, jak díky mnohem větší „prostupnosti“ informací mohou novoty získávat rychle širší publikum, se situace komplikuje a zrychluje. Více protichůdných pohledů, podporovaných zdánlivě silnými skupinami. A my se rádi necháme strhnout a plujeme chvíli v proudu. A pak nás strhne další. Asi je to naše přirozenost. A je to úplně normální.
Ale. Je dobré si občas uvědomit, že asi vlastně víme všechno. A surfování na vlně toho „nejnovějšího“ a „nejpotvrzenějšího“ je prostě jenom surfing. Občas můžeme spadnout a narazit a někdy to zase jede jako po másle (střídavě zdravém, nezdravém a margarínu). A jediná zodpovědnost za to jak budeme jíst, běhat, žít je jen na nás. A to je svoboda.
RunFree. Be Free.
HD\
p.s. záměrně nerozvádím, proč některé informace dávají větší smysl, než jiné, proč se názory mění, že je dobré vzpomenout si na pravidla našich babiček, vědě dávat vždycky čas a proč třeba pro mě je bosá noha smysluplnější než zabalená do gumy. tenhle svět je prostě jenom prošpikován krásnými protiklady, kterým dáváme smysl jenom my.
Moc hezký článek. Myslim ze nema smysl podlehat mode, ale ridit se podle vlastniho rozumu.
Diky za prijemne cteni.
Teda zajímavá úvaha, ale je to tak.
no, musim rict, ze jsem Tvuj clanek precetla jednim dechem… a jak to je opravdu nevim. Vim jen muj osobni pohled na vec. Od te doby co beham minimalisticky me neboli ani zada ani kolena. Takze at je to jak chce, ja zustanu na boso :-)))
no, pěkná úvaha, ale šíleně tendenční, až by řekl, neplatí mě někdo za články o minimalismu a vůbec…
lidská noha a to „vracení“ se ke kořenům prostě (tak jako v každém jiném oboru či lidské činnosti) je naprosto zvrácené…prostě v 21. století a tak jak člověk žije, je v 99% o tom, že sedí minimálně 8 hodin u PC (a když jsme u toho minimalismu a vlastně naturalismu-vlastně nevytváří žádné hodnoty, protože vyplňuje tabulky pro tabulky nebo kontroluje účetnictví někomu, kdo maká celý rok, aby si vydělal daleko méně než auditor), doma u stolu a jí ( většinou nezdravě ) nebo čumí na TV, nebo sedí u PC i doma a surfuje po stránkách, aby zjistil, co je právě in…takže prostě jednoduše nemohu přejímat všechny archetypální prvky našich předků a tedy i to minimalistické běhání…ono běhat ve městě a po buši je opravdu rozdíl a nezmění to žádná reklama, prostě naše noha, chodidlo, vnímání chodidla je jiné…a ještě ke všemu to píší lidé, kteří neumějí čésky…výdobytek opravdu není „výdobitek“ – tak jen na okraj, kdo nám podsouvá své rádoby správné a jediné názory…
Díky za korekturu. To mi uniklo. Jinak úplně nerozumím na co reagujete. Tohle opravdu není o „bosém běhu“ a jakékoli jeho propagaci, ale o tom, že rozhodnutí děláme sami za sebe, ať jsou jakákoli.
Pekacko, nesouhlasím s Tebou. Proč? Protože tvé důvody, např. jak nejde běhat bosky ve městě, jak se nám za ta léta změnilo chodidlo či třeba jak je vlastně tyranizující pracovat v současnosti pro blaho našich chlebodárců jsou liché a až příliš zjednodušené (nikoliv jednoduché). Nevěřím jim a neztotožňuji se s nimi.
A taky neberu tvé rýpnutí z hlediska jazykovědného-nikdo není neomylný ale zdůrazňovat to a spojovat to s podvědomým odmítnutím vyřčených myšlenek je zkrátka z mého pohledu tupé.
Ale na druhou stranu je to tvoje volba, jak se budeš dívat na svět a čemu hodláš a nehodláš věřit. Přesně jak to napsal Honza: „Be Free.“ A o tom to celé je…
Jestli mi něco připadá tendenční, pak právě Vaše lehce protichůdná reakce ve znamení pokroku. Poslední dobou často slíchám o tom tzv. nevytváření hodnot. Co je podle Vás hodnota? Jsou to hromady nezdravého jídla všude kolem nás, kolony automobilů, pražské tunely? Má podle Vás nějakou hodnotu divadelní hra, literární dílo, kvalitní žurnalistika či vědecká studie? Pokud ano, proč by nemohla mít hodnotu tabulka vytvořená auditorem?
Druhá věc je, že to člověk někam dotáhl a bránit se pokroku za každou cenu je nesmysl. Opravdu si myslím, že není nutné žít v jeskyni, nosit oblečení z kopřiv a pít vodu z řeky. Ovšem přijímat nekriticky pokrok se shrbenými zády? Asi nejtrefnější je právě ten příklad s kojením. Nebo třeba „jezte tavené sýry, abyste měli pevné kosti“, než se zjistilo, že tavicí soli kosti odvápňují. Že něco vznikne v laboratoři automaticky neznamená, že je to pro nás nejlepší, na tom není nic tendenčního. Člověk tráví hodně času u počítače a proto nemůže chodit přirozeným způsobem? Není to náhodou tak, že by právě volné chvíle měl využívat co nejpřirozeněji? Evoluce není tak rychlá, aby lidstvu měnila chodidla podle marketingu obuvnických firem a jsem přesvědčen, že by si každá lidská nohy velmi rychle zvykla na bosou chůzi. Ano a běhat po městě a po buši je opravdu rozdíl, ale to není argument proti běhání v „minimalistické“ obuvy.